Česky | Latinsky |
---|---|
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. | Credo in Deum, Patrem omnipotentem, Creatorem caeli et terrae. |
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; | Et in Iesum Christum, Filium eius unicum, Dominum nostrum; |
jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontiem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odtud přijde soudit živé i mrtvé. | qui conceptus est de Spiritu Sancto, natus ex Maria Virgine, passus sub Pontio Pilato, crucifixus, mortuus, et sepultus; descendit ad inferos, tertia die resurrexit a mortuis; ascendit ad caelos, sedet ad dexteram Dei, Patris omnipotentis, inde venturus est iudicare vivos et mortuos. |
Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. | Credo in Spiritum Sanctum, sanctam Ecclesiam catholicam, sanctorum communionem, remissionem peccatorum, carnis resurrectionem et vitam aeternam. |
Amen. | Amen. |
Apoštolské vyznání (Symbolum Apostolicum – Apoštolský symbol) je jedno ze základních vyznání křesťanské víry, které uznávají všichni křesťané.
Apoštolské vyznání vzniklo mezi II. a IX. stoletím.
Toto vyznání víry se užívá hojně v liturgijích západní církve, zejména katolické a anglikánské i v některých evangelických církvích a v pravoslavných církvích západního obřadu.
Používá se i při křtu a na začátku modlitby růžence (s výjimkou řeckokatolického).
Podle legendy apoštolové sepsali toto vyznání desátý den po nanebevstoupení Ježíše. S určitostí lze říci, že jednotlivé body nauky obsažené ve vyznání jsou přítomné v křesťanství už od dob apoštolů.
Nejstarší podobou tohoto vyznání je zřejmě otázková křestní podoba tohoto vyznání u Hippolyta Římského (kolem roku 215). Současná podoba kréda pochází ze spisů Caesaria z Arles († 542). Toto vyznání bylo prokazatelně užíváno jako souhrn křesťanského učení pro kandidáty křtu v Římě.