Pascha, Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně, Velikonoční neděle.

Velikonoční neděle (Pascha) nebo Boží hod velikonoční, či Zmrtvýchvstání Páně je největší křesťanský svátek. Slaví se při něm Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.

Svátek se také nazývá také „Pascha“, to pochází z hebrejského „pesach“ a znamená „přechod“. Historický základ má ve vysvobození Izraelců z Egypta (Ex.12.1-13.16). Pro apoštoly se Pascha stala symbolem přechodu Ježíše Krista ze smrti do života.

Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie, bohoslužba noci, v níž byl Ježíš vzkříšen. Oslava Velikonoc bezprostředně trvá po celý velikonoční oktáv, ale velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, Letnicemi (Seslání Ducha svatého).

Svátek Zmrtvýchvstání Páně byl přijat všemi církvemi. Byly však vedeny spory o datum jeho slavení. Těmto sporům učinil konec až I. nicejský koncil r. 325, který rozhodl, že Velikonoce se mají slavit v neděli po prvním jarním úplňku. Jestliže by však na tento den připadla židovská Pascha, přenášejí se na následující neděli (platí u východních církví).