Květná neděle

Květná neděle je připomínkou Ježíšova vjezdu do Jeruzelému, kdy byl vítán palmovými ratolestmi.

Na Květnou neděli se světí větvičky, které se nosí domů, kde se uchovávají po celý rok do Popeleční středy, kdy se pálí a slouží k posypání popelem. Někdy se větvičky nosí taky naTučněTučně hřbitovy. V našich končinách se často používají kočičky nebo jiné zelené ratolesti, protože palmy nejsou k dispozici.

Květnou nedělí začíná Strastný týden. Na Květnou neděli jsou úlevy od půstu.

Květné neděli se říká také Květnice, Květnica, Beránkova neděle, Pašijová neděle a Palmová neděle.

V tento den slavíme slavný a světlý svátek palem, a to z této příčiny: Po vzkříšení Lazara z mrtvých, mnozí kteří zjistili co se stalo, uvěřili v Krista. Proto se židovská velerada rozhodla, že zabijí Krista i Lazara.

Šest dní před Paschou přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar. Připravili mu oběd a Lazar jedl s ním. Jeho sestra Marie pomazala myrem Kristovy nohy. Druhý den ráno poslal Ježíš své učedníky, aby mu přivedli oslici a oslíka. Na oslíkovi Ježíš vjíždí do Jeruzaléma. Hebrejské děti mu prostírali na zem své pláště a palmové ratolesti. Palmovými ratolestmi mu také mávali a provolávali: „Hosana Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, Král Izraele!“

Palmami a jejich ratolestmi oznámily děti Kristovo vítězství nad smrtí. Ratolestí se u Hebrejců rozumí měkká větev. Bývalo zvykem, že vítězové byli poctěni a doprovázeni ve vítězných průvodech s ratolestmi kvetoucích stromů. Oslátko ve prorockém smyslu označovalo nás, lidi z pohanů. Na něm si Kristus odpočinul a byl nazván vládcem, vítězem a králem celé země. O tomto svátku svědčí i prorok Zachariáš: „Plésej velice, dcerko Sionská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská. Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.“ (Zach 9, 9). Když Kristus vstupoval do města, rozvířil se celý Jeruzalém. Velekněžími pobouřeni lidé ho z pomsty chtěli zabít.