Nanebevstoupení Páně

Nanebevstoupení Páně je jedním z velkých křesťanských svátků. Připomíná poslední zjevení Ježíše Krista učedníkům a jeho výstup (fyzického těla) na nebesa 40 dní po Velikonocích.

Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek, i když v některých oblastech se slaví až následující neděli (7. neděle velikonoční).

Svátkem Nanebevstoupení začíná devítidenní období před Letnicemi. Kristovo nanebevstoupení je chápáno jako nezbytný předpoklad pro seslání Ducha Svatého o Letnicích.

Nanebevstoupení vyznávají všichni křesťané prostřednictvím Nicejsko-konstantinopolského i Apoštolského vyznání víry.

Víra křesťanů v Ježíšovo na nebe vstoupení je doložena raně křesťanskými texty, např. u Polykarpa ze Smyrny, Justina a Ireneje z Lyonu.

Tělesné Nanebevstoupení Ježíše je nejlépe popsáno v Skutcích apoštolů, zmíněno je ale táké v Evangeliu podle Lukáše.

V mnoha zemích s křesťanskou tradicí je Nanebevstoupení Páně dnem pracovního klidu.

Nanebevstoupení je jedním z 12 nejdůležitějších pravoslavných svátků. V den Vovnesenie Hospoda se naposledy zdraví pozdravem Christos voskrese. Od tohoto dne už v chrámech nebývá vystavena plaštěnice.

Mezi lidové zvyky patří příprava pečiva ve tvaru žebříku (aby se Ježíš mohl dostat na nebe). Toto pečivo se někde nosilo na hroby zemřelých. Pekly se koláče, někde i paschy a malovaly vejce.

• 1,1 První knihu, Theofile, jsem napsal o všem, co Ježíš činil a učil od samého počátku1,2až do dne, kdy v Duchu svatém přikázal svým vyvoleným apoštolům, jak si mají počínat, a byl přijat k Bohu;

• 1,3 jim také po svém umučení mnoha způsoby prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím.

• 1,4 Když s nimi byl u stolu, nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma: „Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli.

• 1,5 Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní.“

• 1,6 Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: „Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?“

• 1,7 Řekl jim: „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci;

• 1,8 ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“

• 1,9 Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.

• 1,10 A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu

• 1,11 a řekli: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“

• 1,12 Potom se z hory, které se říká Olivová, vrátili do Jeruzaléma; není to daleko, jen asi kolik je dovoleno ujít v sobotu.

• 24,49 Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.„

• 24,50 Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim;

• 24,51 a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.